Carrie Sotová je späť

Knihu jsem četla jako knižní předskokan a děkuji za tu možnost. Touto recenzí bych chtěla odpovědět na otázku, která by mě také jako potenciálního čtenáře osobně zajímala. Bude mě bavit kniha s tenisovou tématikou, když nejsem tenisový, á propos ani sportovní nadšenec? Pro začátek bych ráda trochu blíže představila děj. Carrie (mimochodem věděli jste, že je to zdrobnělina jména Carolina) se stala vládkyní všech tenisových kurtů. V první části knihy sledujeme její cestu, jak se svou urputností a tvrdou pílí vypracovala v tenisovou bohyni. Co na tom, že se při své cestě nestala miláčkem davů. Pár let po odchodu do zasloužilého tenisového důchodu (nepředstavujte si šedivou babičku s pletením, bylo jí 37) ale přichází Nicki Chanová, která má velmi blízko jí titul nejlepší tenistky sebrat. To si přece nemůže nechat Carrie líbit! Ale zvládne to po letech, nebo ji to naopak bude stát vše? A nyní bych chtěla odpovědět na prvně položenou otázku. A říkám rozhodně ano! Kniha je skvěle napsaná, text rychle ubíhá. Je velmi čtivá. Oceňuji, že se autorka nezabývá dlouhými popisy tenisových pojmů, ale vše plyne přirozeně. Co mi text trochu narušovalo byly španělské věty, které nebyly přeložené. Kratší sousloví se dala odvodit, s delšími větami už jsem měla trochu problém. Pokud chcete přečíst knihu, která je čtivá, ze zajímavého prostředí a s velmi kontroverzní hlavní hrdinkou, kterou jsem si já opravdu oblíbila, tak je tato kniha přesně to pravé.

Tímto strhujícím, nezapomenutelným, emotivním, citlivým a výjimečným románem Taylor zas a znovu ukazuje, že psaní je jejím posláním. Je až neuvěřitelné s jakou zručností, propracovaností a neskutečnou uvěřitelností píše své knihy, jako by psala autobiografii, která se nikdy nestala. Když si na konci knihy budete googlit Carrie Soto a nebudete věřit vlastním očím, když jediné co vám to vyhledá bude tahle kniha. Tuto knihu bych mohla číst znovu a znovu a i přes to by mě to stále udivovalo. Taylor vám dovolí se s hlavními postavami smát i plakat a nechá vás uvěřit, že je znáte celý život. Kniha je plná citátů a životních mouder díky kterým se zamyslíte nad vlastním životem a opravdovosti lidských citů. No prostě dokonalost sama! Díky Taylor! ROZHODNĚ DOPORUČUJI! P.S. Tenis není moc moje parketa, ale díky tvůrčím schopnostem které Taylor má mě to nesmírně zaujalo a mě samou překvapilo, že jsem si s Carrie tolik podobná. Jen já osobně jsem doufala v trochu jiný konec, ale tak to u Taylor J. R. bývá...

Román z tenisového prostředí. Zajímavý, velmi čtivý příběh, který vás vtáhne do děje a nedokážete se od knihy odtrhnout. V knize mě pouze rušily některé používané španělské fráze. Konec je velmi nečekaný. I tak tuto knihu hodnotím jako zatím nejlepší od této autorky a dávám plný počet ⭐.

Další kniha už prověřené autorky. Tentokrát z prostředí ženského vrcholového tenisu. Carrie za své tenisové kariéry stanovila rekordy a byla nejlepší tenistkou svojí doby. Teď je jí 37, je v tenisovém důchodu a sleduje, jak její rekord ohrožuje současná hvězda. A rozhodne se, že si ho nenechá vzít. Carrie je poměrně nesnesitelná a drsná ženská. V podstatě úplně jí chybí empatie a takt, rozhodně jí nechybí sebevědomí a bezohlednost. A tenis je pro ni úkol, už dávno to není zábava. Počítá se jen výhra. Otázkou tak zůstává, jestli Carrie návrat na kurty zvládne, a jestli se něco změní kolem i uvnitř ní. Knížka se četla v podstatě sama. Krátké kapitoly střídají novinové články a rozhovory. Příběh pak má velmi příjemné tempo. Točilo mě jen množství španělských vět a frází. Když jste vtaženi do čtení, nechce se vám loudit v překladači a vyhazovat se ze soustředění. Jinak za mě druhá nejlepší kniha od autorky, u mě pořád vede Daisy and the Six.

Od Carrie Soto jsem měla vysoká očekávání, zároveň jsem se jí ale bála, protože jsem od autorky četla již Malibu v plamenech, které se mi nelíbilo, i když jsem si z té knihy pamatovala, že autorka psala čtivě. Tady mě jako dlouholetou fanynku tenisu nalákalo tenisové prostředí. Jsem šťastná, že jsem autorce dala druhou šanci, rozhodně si ji zasloužila. První je třeba říct, že v knize nehledejte žádná tenisová fakta a opravdové události, celé je to fikce, všechna jména, žádné opravdové tenisové osobnosti, žádné skutečné události, jen a pouze fikce. Příběh začíná v současnosti, poté pobudeme nějakou dobu v minulosti, pak se zase vrátíme do přítomnosti. Carrie Soto byla v devadesátých letech tou nejlepších tenistkou, byla neporazitelná, nejvíce titulů, nejvíce grandslamů. Zároveň ale nebyla úplně oblíbená, protože byla velmi urputná a samotářská. Po operaci odešla do tenisového důchodu a vypadalo to, že tam již zůstane. Ale o 6 let déle tu máme Nicki Chanovou, tenistku, která může překonat její rekordy, a tak se Carrie rozhodne zkusit svůj comeback. Je to vůbec možné nebo je to čiré bláznovství? Trénovat ji bude opět její otec a s přípravou ji pomůže tenista na konci své kariéry Bowe Huntley, protože nikdo jiný není ochotný s Carrie trénovat. Poté už jedeme turnaj po turnaji, událost po události. Hodně se řeší její vztah s otcem. Vzpomíná se na maminku, která jí zemřela ještě, když byla Carrie malá. Carrie se bojí opravdové lásky, protože ví, co se stane, když o ni přijdete, jako když její otec přišel o její maminku. Abych hodnotila maximem, asi bych se chtěla ještě trochu více podívat Carrie do hlavy, ale jinak to byla dokonalá tenisová jízda, pro mě, s překvapivým koncem. A tak to mám ráda. Několikrát i slzička ukápla.